naPapíře

Strašidlo pod postelí

22. července 2013 v 0:10 | Eliška Linn
Po řeckém oddechu zase doma. Vytáhla jsem tuše a kreslím. Nemám skénr takže jediný způsob jak to sem dostat je strašně zdlouhavý - přes foťák. A to se mi nechce. A protože se jinak nic moc neděje, tak to je tady mrtvé. Ale třeba se k něčemu dokopu... jako teď.
Prázdniny jsou fajn.

Nudný nadpis: začátek prázdnin

1. července 2013 v 12:52 | Eliška Linn
A já začala... no, nudit se už v pátek večer. Po tom předchozím týdnu je totiž těžké se nenudit když je člověk najednou sám doma. Co tam? Poslední školní týden byl perfektní. Ani minuta ztraceného času. Můžu za to děkovat.

8. února

8. února 2013 v 22:22 | Eliška Linn
Tak a je tady vosmýho, druhej měsíc v roce 2013.
Tfuj, čecháčtina.
No co, poslední dobou se pohybuji nějak více mezi lidmi mluvícími čecháčsky než nářečím. Třeba ve třídě, že.. nebo mimo třídu, že..

tvoření dárku pro Tei alias motýlkodláče - sepsání jejích básniček z posledního půl roku; tengwarem i latinkou

EDIT: Na blogu blblo ukládání článků, takže po drobné úpravě ještě 8. 2. my polovina tohohle zmizela. Následující část je tedy dopsána později.

Ve vlaku jsem narazila na fajn holku. No, holku. Paní. No, paní. Slečnu. Mladou učitelku ve školce, někde v Brně tuším. Půl hodiny společné cesty spala, tak jsem toho využila a zkusila si ji načrtnout, což byla tak trochu chyba, protože zrovna tuhle polovinu cesty české dráhy předvádějí to nejlepší, co na kolejích dovedou. Tudum tudum, tudum tudum, tudum tudum. Z ničeho nic se z pod sedadla začal valit bílý kouř a.. ne, to je jiný příběh. Vlastně víc jiných příběhů. Ale o tom jindy. Druhou půlku cesty, čili následujících 25 minut jsme si povídali. Pobavila jsem ji tím, že vypadá jako umělkyně, což byla trochu pravda, vystudovala hudební výchovu. Pak mi ukazovala škrábance od dětí a tak. Jo, učila bych ve školce, moooc ráda. Stačí že mám doma kocoura.
Někoho mi strašně připomínala... no...
A zase kreslím divně barevné věci, které mne do jisté míry uklidňují. (jsem psychopat mírně ovlivněná expresionisty)

Prostě se mi žije fajn, potkávám fajn lidi a tak.
Mějte se fajn.
Fajnově naladěná

Tak. Drak.

27. srpna 2012 v 14:30 | Eliška Linn
Malovala jsem.
V dubnu.
Draka.
Anilinovýma barvičkama (protože je mám i s tuší nejraději).
Takže tak.
Drak.
, která si válí šunky u moře u táty na gauči a tenhle článek přednastavila :P

Tenkrát... Studie hmyzu.

26. srpna 2012 v 15:00 | Eliška Linn
Je to dávno. Jednou takhle došel oborový vedoucí do hodiny, že nebudeme pořád sedět u počítačů a klikat jako blázni, že bychom se mu tam z toho brzo zcvokli a že je načase dělat něco i rukama. Že kreslit něco umíme, když jsme se dostali přes talentovky, takže by nám to nemělo dělat problém.
(Samozřejmě z hlavy totálně vymazal fakt, že jsme měli každý čtvrtek tři hodiny výtvarné přípravy, kde jsme kreslili zpočátku zdánlivě neškodné hranoly a krychle, a skončilo to u zákeřných antických bust. Za jeden rok takový skok!)
K naší radosti donesl krabice se zalakovaným smrdícím špendlíky prošpikovaným hmyzem. Jaaasně. Všechny holky jsme na ty mrtvé motýli hleděly s nadšením.
Tak jsme se do toho pustili. S chutí a samozřejmě vypnutými počítači (ha-ha. Konec sarkastického smíchu).

Historicky první progressama nakreslená Eliška Linn.

22. srpna 2012 v 23:10 | Eliška Linn
Tak přece jenom jsem dneska něco načmárala.
Skoro se to nedá počítat mezi tvorbu, prostě jsem vzala progressa a načrtla jednoduchou Elišku Linn - ovšem je to první Linnie kreslená progressama, takže si ji, prosím, užijte. Asi to jenom tak opakovat nebudu, černá moc nespolupracovala a linky se mi dělaly blbě (a nemá to nic společného s tím, že by chtěla ořezat).
To na krku je keltský trojitý uzel.
Už je mou součástí skoro jako stříbrné éčko.

Vzpomínka na klauzury.

21. srpna 2012 v 23:55 | Eliška Linn
Áh. Klauzury. Jak se blíží škola, vzpomněla jsem si, že vlastně poslední měsíc jsme v ní pracovali na pololetních pracích. Jasně! Vskutku skvělé období života, řeknu vám. Všichni umprumáci se v těch časech změní na chodící zombieky, poněvadž pracují do noci.. nebo aspoň poslední týden dva to tak je, protože na začátku června máte pocit, že je pořád času dost.
Vyloženě se těším, až za půl roku přijdou zase. Díky bohu nebudeme tentokrát kreslit.
Kochejte se mým pololetním výtvorem.
Těch stínů si nevšímejte, původně jsme začínali v kreslírně a tam byly jiné, tady jsme už jenom dokončovaly. Těsně před odevzdáním :D

Kocour.

12. července 2012 v 16:09 | Eliška Linn
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 11. 1. 2012 :)
Tužka. Modelem mi (aspoň chvíli) ležel náš kocour.

Linny´s Diary

15. června 2011 v 18:59 | Eliška Linn
Představuji vám deník, který má (skoro)dvojče.
Jakože já mám deník, ve kterém se píše přesně o tom samém, jako v deníku, který má Rosie.
Argh, prostě je to skoro jeden deník, jenom ve dvou. Jako my máme skoro jednu duši, jenom ve dvou tělech. Prostě nevím, jak vám to popsat. Ale jsme z nich nadšené :)
Bude to taková památka na to, co jsme spolu prožily a taaak...
Zkrátka... nevím, o čem mám psát a nudím se :D
 
 

Reklama