Červenec 2012

Dřevo absolventkou.

14. července 2012 v 16:23 | Eliška Linn |  Zápisník
Jop. Už je to tak. I přes mou nechutně pohodlnou povahu jsem se k tomu dokopala. Vlastně to nebylo tak těžké. Tanec už je součástí mého života. Taková trochu droga. Jinak bych se dobrovolně nehlásila na Letní taneční školu v Luhačovicích. To jenom tak navíc. Celý rok ničím své tělo v tanečním oboru na naší ZUŠce. Teda.. už pár let to tak dělám. Pár let. Tolik, že už bylo načase ukončit první stupeň.
Celkem to uteklo. Stále si pamatuji první vystoupení, pásmo Mrazík, kdy jsem dělala nějaké to křoví u baby Jagy. Tančila jsem s "bratrem", Rose s námi tehdy ještě nebyla ve skupině. Tančila Nastěnku.
Co si vybavuju dál? Výrazně Popelku. Už jsme byly se sestrou i "bratrem" v jedné skupině. Zatímco "bratr" tančila tuším jednu ze zlých sester, já a Rose jsme se dělily o titulní roli.
Další vystoupení. Nevím, jak se to jmenovalo. Měly jsme tam jeden takový šátek. Bylo nádherné s ním tančit a pobíhat a...
Napůl divadelní choreografie, minimálně dvě jsme takové měly. V jedné jsem hrála starou babičku, ve druhé blázna - to mi šlo :D
Vivaldiho zima, poprvé... tehdy jsme měly nádherné kostýmy.
Pak si samozřejmě živě pamatuji vystoupení z minulého roku. Především záverečné Mít tak chvíli křídla (, ale i Pink Panterky nebo... ale to je vlastně jedno. Důležité je, že už jsem si toho docela odtančila a nyní přišlo na řadu dokázat, že si zasloužím titul absolventky.
/absolvenkty, zleva: Eliška Linn a Hanka Rose (Osamocené), "bratr" Bára (Variace Kitri), Dáška (Variace Esmeralda)/

D'oh. A tak.

14. července 2012 v 14:55 | Eliška Linn |  Zápisník
Tak jo. Jednou jsem se zase rozhodla pro změnu. Vlastně ani ne tak změnu. Jenom pro zvýraznění. Nevyšlo to... nevyšlo to úplně podle představ.
Takže to bychom měli. Červená se v mých vlasech sem tam zaleskne, takže si úplně nestěžuju.
Já si vlastně nikdy nestěžuju.
Jasně, všechno je v pohodě, přesně takhle jsem ty vlasy chtěla, proto jsem si vybrala zrovna barvu, na jejíž krabičce byla slíbená úplně jiná barva!

Eliška Linn je zpět. Jaké překvapení.

12. července 2012 v 16:18 | Eliška Linn |  Zápisník
Tak jo. Jsem člověk, který je nestálý a zároveň lpím na stálosti (nesmějte se mi, zkrátka jsem malinko schizofrenik). Na nějakou chvíli jsem od tohoto blogu utekla pryč, na jiný (protože mne vždycky lákalo mít adresu eliskalinn.blog.cz). Jenomže tam není ta historie, které se teď směju nebo se nad ní aspoň pousmívám, tam není to všechno, co jsem s blogem zažila. Takže jsem zpátky. Juhů.
Protože jsem nechtěla ztratit to, co jsem na blogu udělala, pár článků - ty nejlepší a nejdůležitější - jsem přenesla sem. Samozřejmě s datem, kdy byly uveřejněny :)
Od posledního oficiálního článku tady se toho hodně změnilo. Střední škola, noví přátelé, nové známosti, nové pocity, nové názory.. ale uvnitř stále stejná Eliška Linn. Jenom se teď možná trochu víc projevuje i v realitě. Krom nových skvělých lidí mám kolem sebe i ty staré, jako například Rosie.. což mi připomíná, že jí dlužím návštěvu, takže bych měla vyrazit.
Připadám si, jak bych se vznášela v oblacích. A už delší dobu tenhle stav trvá.
A tak.

Štěstím tančící po školních chodbách a poskakující po ulicích

Kombinatorika.

12. července 2012 v 16:12 | Eliška Linn |  naPočítači
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 17. 1. 2012 :)
Většině lidí to připomíná něco matematického. Mně to ale už nějakou dobu připomíná právě tohle - opakování čtverek v různých kombinacích. Je to asi nejjednodušší úkol, který jsme za první půl rok na oboru dostali... :)
Jinak, mělo to být zpracováno v neutrálních, teplých a studených barvách.

Kocour.

12. července 2012 v 16:09 | Eliška Linn |  naPapíře
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 11. 1. 2012 :)
Tužka. Modelem mi (aspoň chvíli) ležel náš kocour.

První pokus se mřížkou

12. července 2012 v 16:05 | Eliška Linn |  naPočítači
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 11. 1. 2012 :)
program: Adobe Illustrator
zadání: barevně zachycené ovoce/zelenina s pomocí nástroje mřížka
čas: něco kolem hodiny
(popravdě řečeno nevěřila jsem, že ve vektoru jde něco takhle vystínovat. Zatím mi to moc nejde, ale.. časem uvidíme :D)

... jak pěkně začal nový rok

12. července 2012 v 16:00 | Eliška Linn |  Zápisník
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 9. 1. 2012 :)
To bylo tak. Teta doktorka slavila kulatiny. Je to takový veselý, přátelský, zodpovědný člověk s nohama na zemi a bez jejího hlasitého smíchu se většina místních oslav neobejde. A teď byla na řadě s oslavou ona.
V podstatě sama moc nechystala - organizaci si vzali na starost především její známí a rodinní příslušníci. Ona si jenom ušila šaty, dala dohromady seznam hostů a rozeslala pozvánky, odsouhlasila program a zařídila si muziku. Chystání sálu, jídla a dalších organizačních záležitostí si na sebe vzali ostatní, a to je podle mého pro ni pěkný dárek - její oslavu by si přece měla především užít. (Báj d vej, dělala jsem jí pozvánky a pomáhala s přípravou sálu... jenom abyste věděli, že taky něco občas dělám.)

"MALÁ" PŘÁTELSKÁ SEŠLOST S NAROZENINOVÝM PLESEM.


Klauzurujeme, buráme a Kudykamujeme :D

12. července 2012 v 15:56 | Eliška Linn |  Zápisník
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 30. 11. 2011 :)
Méry hed e litl lemb, litl lemb, litl lemb, Méry hed e litl lemb vif blahblah uajt lajk snou!
Samozřejmě, že jsem si mohla dohledat text na internetu. Ale co. Kdybych věděla, co tam patří, mohla bych si to bez starostí prozpěvovat třeba i celý den a na to vážně nemám nervy. Takhle se vždycky zaseknu a nepokračuju.
Zdravím, šťastní tvorové. Nepřipouštím možnost, že by tohle četli i nešťastní tvorové, poněvadž a jelikož takoví přece nemůžou mít náladu na vysmátou, veselou, šťastnou, usmívající se, chlámající se, smějící se, ve výřezech válející se a všechny další vlastnosti super hepy člověka vlastnící Elišku Linn. Motáte se v tom? No a co? Není to fajn?

I'm just flying so high in my paradise!

12. července 2012 v 15:50 | Eliška Linn |  Zápisník
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 15. 11. 2011 :)
Neopravujte mi mou angličtinu, jo? :P
Mám se prostě skvěle. Miluju a maluju a miluju a maluju!
Né, nemiluju, jenom maluju. A ani s tím malováním to není tak horké (em, vynecháme fakt, že jsem na umělecké škole..)
Zkrátka a dobře mám se dobře. Například teď jsme o víkendu byli na sborovém soustředění. Uznávám, většina mých vrstevníků nechápavě zvedne obočí, co je na tom tak skvělého, zvlášť pokud dodám, že to bylo soustředění dospěláckého sboru (ve kterém jsem druhá nejmladší, mladší je už jenom Rosie a to o týden, dvanáct hodin a pět minut :D)... jo, a když ještě dodám, že sbormistryně je moje mamka. V této chvíli si pravděpodobně většina teenagerů myslí, že jsem totální magor, pokud tam dobrovolně lezu a ještě si to užívám.

Báseň na téma "Já" + Originál vlastně není originál

12. července 2012 v 15:45 | Eliška Linn |  Literární koutek
Původně zveřejněno na jiném blogu Elišky Linn 28. 10. 2011 :)

DNEŠNÍ MENU: VÝLEVY ZE SRDCE (DVA KRÁTKÉ MYŠLENKOVÉ POCHODY)
Dnes by měl každý myslet jenom pozitivně.
A nejenom dnes. Po celý život by se mělo myslet pozitivně.
To vám radím já, rozený pesimista, té doby optimista. Chňá.
následuje krátká BÁSNIČKA:
Pro zvýšení sebevědomí? Možná. Zkuste si tuhle "báseň", mé veledílo, vystavit například nad postel a každé ráno si to přečíst. Sebevědomí se vám musí zvýšit, i kdybyste nechtěli. I když...
* * *
Každý je originál, ale všichni jsme lidé. Nikdy nejste doopravdy originálem, přestože se například neřadíte do typických kategorií dnešního světa. Vždy patříte mezi hvězdy, nuly, průměrné neviditelné lidi nebo průměrné viditelné lidi. Nebo taky můžete být ve skupince totálních pošuků. A nikdy se z těch řad nevymaníte, ať byste chtěli sebevíc.
Vyznívá to depresivně? Jak pro koho. Pro ty, co se snaží být jiní, určitě. Když si to tak uvědomíte, tak jejich originalita z tohoto pohledu mizí.
No a co.
V životě jsou mnohem horší věci, než si uvědomit právě tohle.
Například nevážit si sama sebe. To je mnohem horší, ano ano.