Listopad 2010

Vrrrr. Vrrr. Vrrrrr! Vypněte tu vrtačku!

25. listopadu 2010 v 17:11 | Eliška Linn |  Koš
Ahoojte!
Jelikož jsem nemocná, měla bych být doma. Což také jsem. Mírně se ovšem začínám nudit. Vrtající vrtačka nad hlavou mne vrrrrrrrrrrrrrozčiluje. A poněvadž se mi nechce, nehodlám je jít napomínat. Bez tak ještě není zdaleka noční klid a můžou si vrrrtat, když potřebují. *citoslovce zavrčení*
Nestíhám, nestačím. Přes svou vážnou nemoc (rýmečka a další) nevydržím dlouho u počítače a nemám správnou náladu na psaní komentářů takové úrovně, jaké si Vaše články zaslouží. Nemáte tušení, jak mne to rozčiluje.
A když jsem normálně zdravá, tak se na mne toho sype tolik, že jsem ráda, když si večer sednu k počítači a alespoň odklikám něco na facebooku a odpovím na pár zpráv. Chjo. To se na mě teprve valí prosinec a akce téměř každý den. Jestli přežiji, dám vědět.
Budu se snažit sem přidávat občas nějaký ten článek, aby jste na Elišku Linn úplně nezapomněli. Mám vás ráda a vadilo by mi, kdybych se vám potom musela zase znovu vnucovat. Snad jste si teď už na mou přítomnost navykli ^^
Myslím na vás. Především pak na mé oblíbence :)
Takhle nějak by jste vypadali, kdyby váš vzhled ovlivňoval styl Elišky Linn. Nebo si to alespoň myslím. :)







Jou, a ještě tady měla být nějakým způsobem nakreslena Atyiya, merlinužel jsem na jejím blogu nenašla něco, čeho bych se mohla chytit. No co už ^^

Mějte se tu pěkně.

Tap ta dá da... hm.

19. listopadu 2010 v 22:45 | Eliška Linn |  Zápisník
Vítejte u pravého, nefalšovaného, registrovaného a jedinečného MYŠLENKOVÉHO KOKTEJLU!!

Tentokrát jsme spotřebovali:
- půl hodina myšlenek
- starší myšlenky na dochucení
- mixéry, dva (myšlenky byly moc těžké)
- špetku nudy (případně dvě)
- pár kapek bláznovství (kdo nesežene, postačí v prášku)

Otevřela jsem oči. Svět byl naruby.
Nejprve jsem byla zděšena. Poté mi to došlo a já se převalila zpátky na záda.
"(citoslovce zívání)" Pohlédla jsem na hodiny. Sedm. Brzo. Příliš brzo. Zavřela jsem oči.
Opět jsem je otevřela. Ne. Už bych raději neměla. Pohlédla jsem znovu na hodiny. 7:20. Hm.

Je Savo žralina? ... a další magořiny

18. listopadu 2010 v 17:46 | Eliška Linn & Hanka Rose |  Dvě autorky a jeden článek
Je Savo žralina? (ozve se Luc - to jest Linnina mladší sestra)

(výbuch smíchu)

Žíravina!

(dál se směje u počítače a pokouší se přitom kreslit podobiznu sebe a Rose)

Nemám náhodou větší hlavu než ty?

(zahledí se na své veledílo) Nemáš! (prohlásí po chvíli a začne hlavu zmenšovat)

Xx (čtěte ikskrát)

15. listopadu 2010 v 20:55 | Eliška Linn |  Zápisník
"Tak ale nevíme, kolik těch vek budeme potřebovat."
"Napiš šestnáct chlebíčků."
"Ale ne, to se musí všechno rozepsat. Všechno! Takže... veky - 2x, nějaký salám, ne? Xx. ..."
Tohle se týká vymýšlení naší společné oslavy. Tedy oslavy mých a Rosiných narozenin. Těším se na ni, vskutku.
Už jsem vám říkala, že jsem od Rosie starší o týden, dvanáct hodin a pět minut? ^^

Ukázka numero nevimo

13. listopadu 2010 v 21:15 | Eliška Linn |  Literární koutek
edit 12. 6. 2012: Ehm. Jenom jsem to zběžně pročetla a sama jsem tam našla několik chyb (včetně psaní malých velkých písmen při přímé řeči, bože!) ale nehodlám to upravovat. Tahá to za oči, jo, ale jednou to sem tak bylo vloženo a... kašlu na to :D Prostě se mi nechce.

Zdravím vás, lidičkové (i jiní vesmírní obyvatelé :D)
Rozhodla jsem se udělat si z vás (opět) testovací skupinu. Neděste se.
Vzhledem k tomu, že jsem vám chtěla za každou cenu napsat nějaký článek, přece vás nemůžu tak přehlížet... no a nějak mne v poslední době nenapadá nic jiného než knížka knížka knížka... možná to bude těma nervama, jestli mi ji v Jotě přijmou. Argh. V Albatrosu totiž vydávají až od osmnácti let, víte?
No, to je jedno. Prostě... tady to máte

Mňauk, jíp, áááh!

10. listopadu 2010 v 22:15 | Eliška Linn |  Koš
Varování: Neuvěřitelně krátký a neuvěřitelně bezcenný článek.

Mám nervy v háji.
A ještě tak dva měsíce to bude trvat.
Rozhodla jsem se, teď už doopravdy a nejde to vzít zpátky.
Co když mi to nevezmou a tu knížku nevydají? To bude ještě víc v háji!
Ne.
Klid.
Fajn.

... Jakože někde jsem normální?!

8. listopadu 2010 v 21:34 | Eliška Linn |  Zápisník

Jak jsem se již zmiňovala, minulé úterý jsme ve výtvarce řešili velmi hluboké filozofické otázky.
A paní učitelka si říkala, že je tam nějaký těžký vzduch...
Zatímco jsem se snažila (marně) zlepšit celkový vzhled mého obrazu, vedla jsem vášnivou debatu s drahou Rosie. Každá jsme hájila svůj názor a další dva účastníci se spíše smáli a občas něco doplnili.
Co je vlastně za naším vesmírem?

Žehlička, sestřenka, nic a Non revolver

7. listopadu 2010 v 17:30 | Eliška Linn |  Zápisník
ANEB SHRNUTÍ UPLYNULÉHO TÝDNE

V pondělí jsem napsala článek na blog (na dlouhých šest dní poslední).
V úterý jsem se stavila u nemocné sestřenky a poprvé měla vyžehlené vlasy.
Ve středu jsem se začala klepat, že za týden píšeme SCIO testy.
Ve čtvrtek jsem byla vyvolaná z přírodopisu, který byl v občance, která nebyla.
V pátek jsem zažila nejpohodlnější hodinu tanečního.
V sobotu jsem zamířila do Klubu na Non revolvery.
A v neděli jsem se dokopala k napsání tohoto článku.

Víš, co je nejblbé?

1. listopadu 2010 v 20:41 | Eliška Linn |  Koš
ANEB SESTŘIČKO, TEN TVŮJ ČEŠTIN...

Když byla má sestra ještě malá, měla celou fůru speciálních slov, které znala pouze ona a členové rodiny. Přestože věděla, jak má co nazvat, (a když už nebylo jiné východisko tak správné slovo použila,) i přes to se snažila používat své paskvily. Nejvýrazněji si pamatuji výraz tapkat, se kterým se před vás postavila v rozepnutém svetříku.