Říjen 2010

Cvak, cvak, cvak! Chudák foťák.

31. října 2010 v 17:53 | Eliška Linn |  Zápisník
Sting - Symphonicities - Englishman In New York

Fajn. Tento víkend jsem pořádně potrápila foťák. A to ve velkém stylu. I se světly a čtyřikrát dobíjenými baterkami. Pochvalte mne, zkusila jsem animaci a skutečně se to hýbe!
(^.^)
Vytáhla jsem z pokojíku dva plyšové přívěšky na klíče a začala je před foťákem různě nahánět, natáčet a hrát si s nimi. Tohle je má vysněná práce, vážení. Hodlám být animátorkou, pokud jsem vám to ještě nepsala. A nyní jsem měla tu možnost. S taťkovým foťákem, samozřejmě, můj by měl potíže ostřit na tak malou vzdálenost.
I jednotlivé fotky bych vám ukázala, ovšem já šikovná jsem si odnesla na fle(a)šce jenom finální verzi, a to v avi formátu, pokud vás to zajímá (nemám tušení, jak se ta fleška správně píše a nehodlám ze sebe dělat blba, čili vám to napíšu počeštěně).


Fotím, fotíš, fotíme...

30. října 2010 v 13:20 | Eliška Linn |  Zápisník
(když se Eliška Linn nudí, vyskakují jí fotografie s paprsky světla a je otevřený Picaso)
Sting - Symphonicities - Every Little Thing She Does Is Magic
(na tomhle poslední dobou ujíždím)

Zdravím, pučmeloudi!
Čmajznu vaše trička, rozstřihám je a vyvěsím je do oken, byl by to originální závěs. A o originalitu mi jde.
Tentokráte jsem se stala modelkou a popíšu vám mé pocity: Jííp!
Ne. Tak výjimečné to není. Občas tak s taťkou blbneme. Když není venku hezky, všechny zákoutí a zátiší máme prolezené a není co fotit, začneme fotit sebe navzájem. Respektive fotí spíš taťka - já nemám foťák vhodný k portrétům. Já mám foťák vhodný tak k momentkám z dovolené.

Fotoreportáž včerejšího dne

29. října 2010 v 20:47 | Eliška Linn |  lepší než pěst naOko
Ahojte :)
Vzhledem k tomu, že jsem se přes svou lenost dokopala ke stažení fotek do počítače, a vzhledem k tomu, že většina lidí raději prohlíží než čte, jsem se rozhodla dát sem kromě článku o HURÁÁÁ akci také fotoreportáž (v podstatě jsem to sem musela hodit, protože by jinak ty fotky byly k ničemu. A doplnit přímo ten článek? Kdo by si to znovu prohlížel?!).
Použitelné z celého včerejšího dne jsou čtyři fotografie. Dobře, možná pět. Ale na té páté jsem já a nehodlám ukazovat svou tvář. Ehm. Možná...

Podzimní

29. října 2010 v 12:11 | Eliška Linn |  lepší než pěst naOko
Antonio Vivaldi - Čtvero ročních dob - Podzim

Ahojte, tvorečkové!
Výjimečně jsem stáhla z mobilu fotografie do počítače a tak vás konečně mohu potěšit (nebo vyděsit) podzimními fotografiemi. Berte jejich kvalitu s rezervou, jak jsem psala, za jejich vytvořením stojí mobil a ten teda nefotí nějak profesionálně, že...
Jak jsem již psala v tomto článku, podzim přímo miluji a je to podle mne nejkrásnější roční období. (Jenom si počkejte na jaro, to bude pro změnu nejoblíbenější ... překvapivě jaro.) Čili strašně ráda fotím, jak podzim vypadá. Oranžová, žlutá, hnědá, zelená, červená... nejkrásněji zbarvené stromy jsou asi kolem silnice na Zlín. Nebo mi tak alespoň připadají. Září všemi podzimními barvami a co je nejlepší - na rozdíl od místních ještě neopadávají. Nebo jo, ovšem velmi málo.

HURÁÁÁ akce

28. října 2010 v 22:25 | Eliška Linn |  Zápisník
Ahojte, tajtrlíci.
Děkuji Chlupatému stvoření, které má můj článek k tématu Ona a Stařec za nejvysmátější a díky za úsměv ^^
Tak, a pojďme na hlavní téma tohoto článku. Tím je dnešní den. Jeden z typických dnů vhodných k HURÁÁ akci. Ačkoliv jsme nic neplánovaly, ráno jsme vstaly a na netbooku byly otevřené mapy do Slušovic na dostihovou dráhu. Je to tak, já byla poprvé v životě na dostizích. Wow.

Mňauííí! "Co tím sleduje?" + bonus: další má "báseň"

27. října 2010 v 11:24 | Eliška Linn |  Zápisník
Úklid.
Nesnáším už to slovo.
Nesnáším to slovo proto, že označuje řadu nesnesitelně zdlouhavých úkonů, které si lidé vymysleli za trest. PROČ?!
A představte si, že se vám do úklidu ještě připlete kocour a začne si polehávat na všech papírech a házet si s blbostmi, které máte uklidit. Když se následně snažíte od něj věci vymámit (třeba i za cenu pár škrábanců), spustí poplach.
Mňauuíííí!
A pak si s tím ještě zaleze pod postel.
Nechápu, co tím sleduje. Až do dneška mu všechen ten bordel byl ... někde. Jakmile ovšem o všechny ty krámy projevím zájem, on musí taky. Přece je kocour, ten byt je jeho a vše, co není přibité na místě aspoň pěti hřebíky, to je taky jeho.

^^... Jsem stěžující si trpaslík

26. října 2010 v 22:42 | Eliška Linn |  Koš
Stěžuji si.
A pokud nemáte rádi fňukající lidi, ani neklikejte na celý článek.
Fňuk.
Jak ráda bych byla originální. Ale ono to ve společnosti mé sestry Rose nejde. Vždycky bude mít blog jako téměř dvojče toho mého. Chcete vědět zásadní rozdíly? Ona má tmavé pozadí, já světlé. Její blog píše ona, můj já (nečekané...). Konec rozdílů. A přitom jí nemůžu vynadat, že kopíruje. Protože to prostě dělá podvědomě a není to nic autorského, na co bych mohla vyžadovat práva. Je to jen styl blogu a tak. Trochu mi to vadí. Proč ho musí mít tak podobný? :D

Neuvěřitelně Neschopná a Naprosto Nemyslící

20. října 2010 v 19:30 | Eliška Linn |  Zápisník
Varování: Následující obrázek je nevhodný pro melounky do zčervenání dužiny. Prosíme, berte na to ohledy. Děkujeme.
Nadále nehraje tento obrázek v článku žádnou roli. Čili můžou číst i malí melounci.
Ahojte izolepáčci :)
Dnešek byl podivně přeplácaný den. Jako ostatně každá středa. Nicméně... uf... nějak je mi divně.
Jo a mám naražené zápěstí. Nebo nachlazené? Huh, snad nemá i horečku!
Jsem zde, abych vás opět zahltila naprosto nezajímavými a bezúčelnými řečmi, kterých je v dnešní době internet plný - tenhle článek se tam ztratí jako kapka v moři.

Blik cvak škrk chrr! (napadla mne báseň, zapsala jsem ji a spokojeně usnula)

19. října 2010 v 21:20 | Eliška Linn |  Literární koutek
Seděla na houpačce z provazu a dřívka
Zamyšleně pozorovala své okolí
Oči zelené a dlouhé vlasy měla ta dívka
Nikdo jí zůstat dítětem nedovolí
Vzpomněla na Vendy a na Petra Pana
Na ty dva, co také dospět nechtěli
Chladno, podivně bylo toho rána
A najednou zelené oči zmizely
Houpačka prázdná, zahrada ztichla
Již nerozechvívalo vzduch houpání
Do toho ticha hlasitě kýchla
Dívka se šálou kolem krku se z okna vyklání
Ať jsi totiž dospělý nebo dítě
V podzimním ránu rýma venku chytí si tě!

(inspirováno hromadou kapesníků na stole a neustálým hepčikováním - hééépčik)
(jako všechny básně mne samozřejmě napadla v noci před spaním ^^ kdyby jen maminka věděla, že místo spánku zapisuji za světla mobilu básničky... nebo alespoň pokusy o básničky)

Ona a Stařec

19. října 2010 v 20:04 | Eliška Linn |  Koš
Ták, to malé chlupaté si odjelo pryč... a zadalo nám práci. Práce zabírá čas a když není čas, nemáme si kdy stýskat. Čili jsem se taky zapracovala, abych po chlupáčovi nesmutnila :)
Tohle je první ze tří článků, podrobněji si o zadání můžete přečíst zde.
Konec protahování, hurá do toho!
Díky mé roztěkané mysli toho možná bude malinko méně, než by se dalo zpracovat normálně fungujícím mozkem. Hm. No, za počítačem sedí Eliška Linn a z toho plyne - nepočítejte s normálním článkem na dané téma. Jenom tak na úvod, aby vás potom snad něco nepřekvapilo.