"Svět má patřit bláznům." Pavel z Tarsu

Cukrárna. Dva na bruslích. Baletní botičky. Tři pěšky. Setkání po měsíci. Oční souboje. Brýle. Roztopená zmrzlina. Kvasící tříšť. SMÍCH. ZUŠka. Otevřená branka. Kulečník. Déšť. Mokro.

A jsem tady zase. Ano, mne se jenom tak nezbavíte (ach jo, zabrumlal dav). Nový myšlenka, nová nápad. Myslím (tak tohle je poněkud vtipné, pokud použijete slovo myslím ve spojení s mou osobou), že jsem dnes vstala správnou nohou. Je to tak. Podařilo se mi vymyslet layout na blog, v pořadí již třicátý za celou historii, a zdárně nastavit. Podařilo se mi vstát před devátou. Brr. A podařilo se mi donutit se k... ale jenom mezi námi... takže tiše - psaní knížky. A taky se mi podařilo hrát si zase na webnode, webzdarma atd. Neboť jsem člověk zamilovaný do tvoření nových světů a ráda zkouším, kdo co nabízí. Nebojte, tento blog jenom tak neopustím. To bych si sem nedala ten nový layout, to bych to tady celé zabílila/začernila a hodila sem jenom odkaz.

Tudup. A jsem tady zase. Po nádherné (kdepak, jsem naprosto skromný tvor) básni (nebo alespoň pokusu o báseň) jsem zauvažovala, že bych možná, čistě teoreticky, mohla mít takový ten zamyšlený, zasněný blog, čili bych ho zaměřila na mé druhé, nešílené a téměř normální já.

Aj. Četli jste to? Já napsala, že jsem téměř normální? Nebo alespoň má část že je téměř normální?! ... Zapomeňte na to. Hned. To je rozkaz. Jinak vám přiskřípnu nos do knížky!

V přírodě západy sluníčka,

po tváři přejela růžička,

ona je ta moje dušička,

asi až moc romantička.

Od lesa hodný vlk vyje,

i elfka se skřítkem někde tady je

a noční modř klenbu nebeskou kryje,

tomuhle se říká fantazie.

Znám z knížek strach, úctu i lásky bol,

já jsem totiž pravý knihomol.

Přísady:

Jedna hodina myšlenek

Nuda

Špetka bláznivosti na dochucení

Postup:

Vezměte všechny myšlenky a strčte je do mixéru. Mezitím nakrájejte nudu na malé kousky a nechte na chvíli odležet. Tyto kousky rovnoměrně rozdělte do připravených sklenic. K myšlenkám přidejte bláznivost, nechte chvíli mixovat a vzniklou směs nalijte na nudu. Zamíchejte, aby byly kousky nudy rozmístěny po celém poháru. Nyní je koktejl připraven k servírování. Dobrou chuť!

Nepochopím, proč někteří lidé zakládají své blogy jenom proto, aby tam potom kopírovali pixelky atd. z jiných blogů. K čemu, když už to někde na blog.cz je, k čemu to proboha kopírujete.

Nepochopím, proč někteří lidé zakládají své blogy jenom proto, aby tam potom vyhlašovali samé SONC, SONB, SONK a další soutěže, když pak stejně dají maximálně diplom, který by si mohl každý šikovnější i nešikovnější člověk vytvořit sám.

Nepochopím, proč někteří lidé píšou reklamy, když tím každého jenom naštvou.

Nepochopím, proč někteří lidé mají blog o celebritě, o které existuje pět set jiných blogů, všechny s názvem Your #1 source about... když to mezi sebou jenom kopírují anebo tam stejně dávají ty samá videa a photoshooty a kdo ví co ještě.

Nepochopím, proč někteří lidé zkouší zvýšit svou návštěvnost nějakými nesmysly... hlavní by měly být komentáře, ne počet kliknutí na odkaz.

Nepochopím, proč ...

No není to zázrak? 150 lidí sedí v obrovském, těžkém stroji a ten se rozjede vražednou rychlostí, najednou však nejede, kola se odlepují od země a přes veškeré přírodní zákony se vznese to, čemu říkáme letadlo. Letí výš a výš, platí a zároveň neplatí pro něj zemská přitažlivost. A člověk sedí, dívá se z okénka a přemýšlí....

Ano, i tohle budu mít navždy spojené s naší dovolenou v Bulharsku. Jely jsme já, mamka, sestra Luc a sousedka doktorka teta, milovnice slunce (na slunci se sluní, jakmile vyleze, každý den průměrně čtyři hodiny a ještě k tomu jezdí dvakrát, třikrát do roka na dovolenou). Čili to byla přímo hvězdná sestava (jestli to můžu při své vší skromnosti říct... pche, skromnosti? kde?).

Zdravim, moji milovani!

(te prace, nez jsem nasla vykricnik)

Strasne se mi po vas styska, moji "verni" ctenari. Ovsem zase ne tolik, abych nejake clanky vymenila za tady tuhle pohodicku. Mame tady na hotelu internet, ale asi za 30 korun na hodinu, za coz se tady najite, takze me sem mamka moc nepusti.

Jidlo vytecne, plaz vytecna, vsechno dokonale. Popsala bych vam toho vic, ale bezi mi tady cas. Stejne jsem vam jenom chtela napsat, ze na vas myslim. Jeste mozna stihnu obejit oblíbené blogy, ovsem nic neslibuji, prvni si musim poresit facebook a takove, ze... ^^

Mejte se tam v Cesku nebo kde jste pekne a aloha!

(omluvte tady to psani bez hacku a carek, maji tady predevsim azbuku a maximalne anglickou klavesnici)

... příští sobotu, možná pátek. Ještě nevím, podle toho, kdy doletíme. Mamka to sice říkala, ale já jsem to nějak vypustila. Ok, takže se omlouvám SBéčkům, že nebudu obíhat. Taky se omlouvám náhodným nebo pravidelným čtenářům... víte, já o vás nevím, vzhledem k tomu, že mi moc nepíšete komentáře. Byla bych za ně opravdu vděčná, když už teda děkuji Nyx za návštěvnost. Každý den je vás tady okolo dvaceti, tak se, prosím, projevujte. Já vím, k mým článkům to moc nejde.